Název projektu: Mapování a monitoring invazních druhů


Číslo projektu: CZ.05.01.06/01/22_027/0000924
Místo realizace: Česká republika (vyjma Národních parků, CHKO Šumava, Vojenských újezdů, Prahy)
Program: Operační program Životní prostředí 2021–2027
Zdroj financování: Fond soudržnosti
Celkový rozpočet: 269 422 648 Kč
​​​​​Partneři projektu: Pouze interní zapojení zaměstnanců AOPK ČR​​​​​​​
Doba trvání projektu: 1. 7. 2023 – 31. 12. 2029

Cíle a náplň projektu:

Členským státům byla nařízením EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních a nepůvodních druhů (Nařízení) uložena řada povinností. Tyto se poté zákonem 364/2021 Sb. (invazní novela) promítly mj. do úkolů uložených Agentuře ochrany přírody a krajiny. Hlavním úkolem projektu je zajištění nejzákladnějších podmínek k plnění těchto povinností zejména potom článku 14 Nařízení a § 13f odst. 1 platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny (z. 114/1992 Sb.)

Cílem projektu je ustavení dlouhodobě funkčního systému sběru aktuálních a detailních dat o výskytu vybraných nepůvodních a invazních druhů (IAS), v době trvání projektu pak vlastní prakticky prováděný sběr dat. Tento systém si klade za cíl zajistit aktuální informace o stavu invazních druhů v České republice a dostát tak zákonným povinnostem z hlediska evropské i národní legislativy.

Výstupem projektu budou detailní informace o aktuálním rozšíření vybraných nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů (tzn. splnění zákonných povinností ČR).

Hlavní cíle:

  • celoplošně mapovat spontánní výskyty všech invazních nepůvodních druhů, které jsou součástí seznamu IAS s významným dopadem na EU (přijato v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1143/2014);
  • získat aktuální údaje o zplaňování a rozšíření sledovaných nepůvodních druhů na území ČR (vč. VZCHÚ a MZCHÚ).

Vedlejší cíle:

  • mapovat také další nepůvodní druhy, které se mohou v rámci ČR invazně šířit a mít nepříznivý dopad na biodiverzitu;
  • zaznamenat nálezová data na vektorech šíření nepůvodních druhů volnou krajinou i ZCHÚ;
  • vytvořit podklady pro aktuální péči o polopřirozená stanoviště na úrovni jednotlivých sledovaných lokalit (tzn. prioritizace likvidací, likvidace apod.) i tvorbu celostátních strategických koncepcí (zásady regulace apod.).

Metodiky mapování najdete na tomto odkazu.

Kontakty:

Mgr. & Mgr. Karel Chobot, Ph.D.
Ředitel Odboru monitoringu biodiverzity