CHKO Krušné hory

Rašeliniště v Krušných horách.
Rašeliniště v Krušných horách, foto Petr Krása.

 

Močál v Krušných horách.
Velký močál patří k nejcenějším vrchovištím v České republice, foto Petr Krása. 

 

Detail rosnatky okrouhlolisté.
Rosnatka okrouhlolistá, foto Zuzana Růžičková.

 

Krušné hory jsou jediným horstvem v rámci České republiky, které nemá ucelenou ochranu. Přitom reprezentuje i v Evropě se řídce vyskytující typ krajiny „vysoko položených plošin“, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů a to i přes dlouhodobé využívání člověkem (důlní činnost od středověku) a značné plošné změny vegetace způsobené člověkem ve 2. polovině 20. století. Nejcennější místa jsou chráněna jako maloplošná zvláště chráněná území, podstatná část je také součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. 

V oblasti se nachází 2 ptačí oblasti (Novodomské rašeliniště – Kovářská, Východní Krušné hory), 15 evropsky významných lokalit (větší než 1000 ha jsou z nich evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, Krušnohorské plató, Novodomské a polské rašeliniště, Bezručovo údolí, Klínovecké Krušnohoří a Na loučkách) a 44 maloplošných zvláště chráněných území, z toho 5 národních přírodních rezervací (Božídarské rašeliniště, Jezerka, Nebesa, Novodomské rašeliniště, Rolavská vrchoviště), 2 národní přírodní památky (Ciboušov, Doupňák), 13 přírodních rezervací a 24 přírodních památek. 

Kategorie chráněná krajinná oblast nejlépe odpovídá ochraně přírodních a krajinných hodnot Krušných hor a návrhy na ochranu tohoto území jsou dlouhodobě zmiňovány v mnoha koncepčních materiálech a strategiích. V lednu 2022 uvedla nová vláda záměr připravit podklady pro vyhlášení CHKO Krušné hory ve svém programovém prohlášení.

Posláním CHKO Krušné hory má být zachování a zlepšování krajinného rázu Krušných hor na prudkých svazích s rozsáhlými celky lesů přírodě blízkého druhového složení, na plošinách s mozaikou lesů, luk a pastvin, zástavby a pozůstatků různorodého historického využívání oblasti včetně hornické činnosti, s četným výskytem rašelinišť, pramenišť, podmáčených a rašelinných lesů a luk a pastvin, s významnými prvky neživé přírody, a zachování ekosystémové a druhové pestrosti lesních i nelesních (lučních a pastevních) stanovišť včetně výskytu vzácných druhů rostlin, hub a živočichů. 

Již s počátkem přípravy podkladů pro vyhlášení CHKO Krušné hory probíhá předjednávání, tedy seznámení dotčených krajů a obcí (a jejich prostřednictvím i občanů) s konceptem návrhu chráněné krajinné oblasti. Předjednávání dává krajům, obcím a dalším partnerům možnost uplatnit své zájmy před oficiálním projednáním podle zákona, při němž řešení případných námitek délku procesu vyhlašování výrazně prodlužuje. Po předjednání námětu následuje dopracování podkladových materiálů a dopracování vlastního návrhu na základě získaných podnětů. Následně je záměr na vyhlášení oficiálně oznámen a dále projednáván procesem podle zákona. Po oznámení záměru mají kraje, obce i občané možnost podávat k němu námitky, které jsou vypořádávány ve správním řízení. Chráněnou krajinnou oblast vyhlašuje vláda svým nařízením.

Níže jsou uvedeny odpovědi na otázky, které se v souvislosti s úvahami o vyhlášení chráněné krajinné oblasti nejčastěji objevují. Budou průběžně doplňovány. Mapka s vyznačením možného vymezení CHKO Krušné hory je jen pracovní a představuje optimální variantu z hlediska ochrany přírody. Na základě připomínek během přípravy podkladů pro vyhlášení chráněné krajinné oblasti se může dále upravovat. 

Dokumenty:

Otázky a odpovědi k CHKO Krušné hory
Rámcová interpretace zón CHKO Krušné hory
Prezentace CHKO Krušné hory

Krajina CHKO Krušné hory.
Foto: Zuzana Růžičková