Lesnictví

Vegetace Českého lesa, tak jak vypadala před zásahem člověka do krajiny od 13. století, byla výsledkem vývoje rostlinstva ve čtvrtohorách. Hraniční hvozd původně sestával z bukových a jedlových lesů s příměsí smrku a klenu. Ve vyšších polohách a na vodou ovlivněných stanovištích ze zastoupení smrku zvyšovalo. Nesmíšené podmáčené smrčiny se utvořily na zrašelinělých půdách. V suťových partiích se zvyšovalo zastoupení lípy, jilmu, mléče. Při vodních tocích a prameništích se vytvořily olšové luhy. Působením člověka, zejména těžbou dřeva pro železářské provozy a sklárny, se původní lesy změnily k nepoznání. Pro dobu kolonizace území je, podobně jako v jiných oblastech, příznačný trvalý vzestup podílu smrku, přisuzovaný především vlivům člověka, ale částečně i změně klimatických poměrů.

Současný stav je charakterizován jednoznačnou převahou smrku v druhové skladbě zdejších lesů. Ekologicky nestabilní nesmíšené smrkové porosty trpěly a nadále trpí škodami působenými jak biotickými (kůrovci, jelení zvěř apod.) tak především abiotickými (vítr, námraza, sníh) činiteli. Nicméně v nově zakládaných porostech dochází k zlepšování druhové a prostorové diverzity.

 

Výměra lesů a zastoupení dřevin

Z celkové plochy 46 610 ha CHKO Český les zaujímají pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) 37921 ha, což je 81 %.

Zastoupení dřevin v druhové skladbě lesů není rovnoměrné. Výrazně v celé CHKO převládají jehličnaté dřeviny (83,6 %). Smrk výrazně převládá v severní části, v jižní části je jeho převaha menší. Výskyt borovice lesní je soustředěn na sever jižní části CHKO (Kateřinská kotlina), jinak se tato dřevina vyskytuje v okrajových částech. Je zajímavá a cenná jak fenotypově (dlouhý, rovný, plnodřevný kmen s jemně zavětvenou korunou, vytváří vysoké zásoby kvalitního dřeva), tak jako stabilizační prvek zdejších porostů, kdy při zastoupení této borovice v lesních porostech významně klesá poškození porostů abiotickými (zejména klimatickými – sníh, námraza, bořivý vítr) činiteli.

Jedle se vyskytuje v celé oblasti jen vzácně. V severní části CHKO je zajímavostí vyšší zastoupení douglasky tisolisté, která se vyskytuje i ve starších porostech.

Buk se vyskytuje ve větší míře v jižní části CHKO, významný podíl má v oblasti Čerchova, Haltravsého hřebenu a Zvonu. Charakteristický pro vyšší polohy CHKO je ekotyp tzv. českoleského buku. Kvalitní porosty se nacházejí hlavně v prostoru Čerchova, kde se buk na živných půdách dobře zmlazuje a místy nabývá převahy i nad smrkem. Nejlepšího vzrůstu dosahuje buk na zonálních půdách v polohách 500 - 700 m n. m.

Olše lepkavá se vyskytuje roztroušeně po celé oblasti, jako součást potočních luhů. Větší porosty tvoří na prameništích a v Kateřinské kotlině.

Lesní hospodářství

Plošně nejvýznamějším vlastníkem lesa v CHKO je stát. Majetek státu spravuje státní podnik Lesy České republiky (LČR s.p.). Z nižších organizačních jednotek LČR s.p. zasahují na území CHKO Český les tyto Lesní správy (LS): LS Domažlice, LS Horšovský Týn, LS Přimda.

Z majetků soukromých vlastníků jsou nejvýznamnější Kolowratovy lesy. Významný podíl na území CHKO mají obecní majetky - lesy města Domažlic a Plané aj.

Škůdci lesa

Hlavním škodlivým činitelem, který výrazně ovlivňuje v některých lokalitách lesní hospodaření, je spárkatá zvěř. Jedná se jak o okus v nově založených porostech, tak hlavně o letní loupání a zimní ohryz.

Dalším škodlivým činitelem co do rozsahu škody jsou vítr, sníh a námraza.

Výskyt kůrovců na smrku, zejména lýkožrouta smrkového, je pod kontrolou a bezprostředně nehrozí větší škody.

Imisní ohrožení lesů v CHKO Český les není velké. V současné době je možno imisní poškození pozorovat na návětrné straně Malinové Hory v sedle mezi Malým a Velkým Čerchovem a v prostoru hřebene Haltravy. Vesměs se jedná o poškození dálkovými přenosy exhalátů z Bavorska převládajícími větry západního a jihozápadního proudění.